Nejčastější sexuálně přenosná choroba na světě – herpes genitalis

24. říjen 2021 • asi 4 minuty čtení

Bolestivé puchýřky na genitálu, které se stále dokola vracejí. Dokážou pořádně potrápit nejenom v osobním, ale i v pracovním životě.

Herpes genitalis neboli genitální opar je onemocnění, které se může objevit jak u mužů, tak i u žen. Ženy jsou však k získání infekce náchylnější, a to z důvodu, že vlhké a teplé prostředí v oblasti ženského genitálu, tvoří vhodné prostředí pro rozvoj onemocnění. Genitální opar bývá vyvolán herpes viry, konkrétně herpes virem 1 (HSV-1) a herpes virem 2 (HSV-2). Na území České republiky převažuje onemocnění způsobené formou HSV-2.

Jak poznám herpes?

Herpes je onemocnění, které jakmile jednou v životě proděláte, může se vám kdykoliv vrátit. Nejčastěji se tak děje v době oslabení organismu. Důvodem může být menses, viróza nebo třeba stres z práce.

Jaká oblast je postižena u žen a jaká u mužů?

Ženy:

• vulva,
• pochva,
• děložní čípek,
• vaginální výtok.

Muži:

• žalud,
• předkožka,
• tělo penisu.

Muži i ženy:

• hráz,
• konečník,
• kůže stehen a hýždí,
• ochlupená část podbřišku.

Jaké příznaky očekávat?

• Svědění,
• zarudnutí,
• otok,
• výsev velmi bolestivých puchýřků, které postupně praskají a vytváří se z nich mělké vředy se zarudlým lemem,
• problémy s močením – bolest, pálení,
• oboustranně zvětšené tříselné uzliny,
• horečka,
• bolest hlavy,
• nevolnost.

Nakazit se můžete i od bezpříznakového sexuálního partnera!

Herpes genitalis je onemocnění, které se přenáší pohlavní cestou. Děje se tak pohlavním stykem s partnerem nebo partnerkou, kteří se nachází ve stadiu výsevu puchýřků. Puchýřky obsahují tekutinu, která je vysoce infekční. Kromě toho se můžete nakazit i během orálního sexu. Rizikový je však jakýkoliv kontakt kůže nebo sliznice s postiženou oblastí. Můžete se ale nakazit i v době, kdy váš sexuální protějšek nejenom že nemá žádné puchýřky, ale nemá ani žádné jiné příznaky. Část žen totiž vylučuje virus do vaginálního sekretu a u části mužů je virus vylučován z močové trubice. Dokonce až 80 % nových nákaz vzniklo od bezpříznakové osoby.

Používání kondomu vás ochrání jen částečně

V ideálním případě byste se měli milovat jen s dlouhodobým sexuálním partnerem, kterého dobře znáte. Sexuálnímu styku s osobou, u níž právě probíhá onemocnění, se vyvarujte. Stejně tak se, pokud možno, vyhněte rizikovému sexuálnímu chování. Nikdy nevíte, jestli daný protějšek není bezpříznakovým nosičem viru. Jestliže už ale k nějaké té známosti na jednu noc dojde, preferuje metody bariérového sexu. I přesto, že používání kondomu poskytuje jen částečnou ochranu, pořád snižuje riziko nakažení. Kromě toho lidé s diagnostikovaným herpes genitalis mají vyšší riziko onemocněním HIV.

Diagnostika bývá svízelná

Ačkoliv se může zdát, že diagnostika genitálního oparu není nic těžkého, opak je pravdou. Je potřeba vyloučit mnoho jiných onemocnění jako je např. pásový opar na genitálu, mykotickou infekci, syfilis aj. Údajně určí lékaři správnou diagnózu jen v 25 % případů onemocnění. Lékař se vás vyptá na vaše obtíže, dále se podívá, jak se onemocnění projevuje, a poté záleží na jeho vyhodnocení, jestli vám udělá stěr z postiženého ložiska nebo odebere protilátky proti HSV-1 a HSV-2.

Léčba od obtíží uleví, ale nevyléčí

Herpes genitalis je chronické onemocnění, které v dnešní době stále neumíme vyléčit. Po prodělaném oparu genitálu se virus „uklidí“ do nervových uzlin, kdy vy sice nemáte žádné obtíže, ale virus vyčkává na vhodné podmínky, aby mohl opět vycestovat a projevit se v plné síle.

1. Pokud se jedná o nekomplikovaný primoinfekt, používají se lokální dezinfekční prostředky, léky na bolest a zinková pasta. Cílem je zabránit rozvoji bakteriální infekce, která by mohla na daný terén nasednout.

2. V případě opakovaných výsevů je cílem léčby ulevit od akutních obtíží a zmenšit rozsah výsevu puchýřků. Využívají se virostatika a aby měla kýžený efekt, léčba musí být zahájena co nejdříve.

Pomoct může i psychoterapie

Onemocnění genitálním oparem a jeho neustálé navracení se může být značně psychicky náročné. Proto myslete i na své duševní zdraví a nebojte se si udělat radost nebo si dopřát odpočinku. Jestliže by pro vás toto onemocnění bylo hodně zatěžkávající, není ostudou navštívit psychoterapeuta, se kterým můžete danou problematiku probrat a díky kterému se vám uleví.